Kultura pití kávy v pěstitelských zemích nás může občas docela překvapit. Jakou kávu vlastně pijí Kolumbijci?
Kávové plantáže najdeme v tropickém pásmu celého světa, v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe. Pro řadu zemí je pěstování kávy důležitou ekonomickou činností a prvkem tradiční kultury. Celé rodiny pracují na kávových plantážích a rostlina, pro nás tak exotická, je pro ně běžnou součástí každodenního života. Ze zkušeností z Kolumbie a Brazílie vím, že také konzumace kávy je v pěstitelských zemích součástí každodenní rutiny. Někdy ale vypadá trochu jinak, než si představujeme.
Káva v Kolumbii
Nejen, že Kolumbijci nevěří, že by mohla mít káva nějaké škodlivé účinky, naopak tvrdí, že má na zdraví pozitivní vliv. A tak tady kávu dávají pít i dětem, zejména na venkově. Takže mnoho Kolumbijců, je kávou doslova odkojeno. Její příprava se od té naší docela liší, takže ti, co do Kolumbie vyráží poprvé, by mohli být zpočátku trochu zaskočení.
Někteří z vás jsou možná příznivci Týdne kávy Brno a zavítali na festivalové přednášky v roce 2014. Měli jste proto možnost setkat se s Gonzalem z Kolumbie a poslechnout si mnoho informací o této zemi v souvislosti s kávou.
Tinto a panela
Před samotným vysvětlením „receptu“ tradiční kolumbijské kávy, známé jako „tinto“, je nutné vysvětlit jeden zásadní pojem – panela. Produkt, se kterým se u nás běžně nesetkáte, protože je vyroben z cukrové třtiny a ta, jak víte, u nás moc neroste :)
Panela je většinou k dostání jako tuhý, tmavý, sladký blok a pokud není nijak průmyslově obohacená (či ochuzená), jedná se o neupravovaný cukr z cukrové třtiny. Cukrová třtina se při svém procesu zpracování nejdříve lisuje a dostává se z ní sladká tekutina. Takto vylisovaný sladký 100% sirup se dále několik hodin vaří a přelévá z jedné varné kádě do dalších, až se postupně odpaří většina vody a výsledná tekutina medové konzistence se nalije do forem a nechá se chladnout až do tuhosti.
Panela je základem každé domácnosti. Je to také obecně uznávaný všelék. Jak tedy souvisí s tradiční kávou? Pro přípravu „tinta“ se nejdříve připraví „agua panela“ (voda z panely). Do vody se ponoří kus panely (množství si určí každý sám, podle zvyku) a voda se přivede k varu. Teplotou se panela začne rozpouštět, až se úplně rozpustí. Takže máme jakousi sladkou vodu nahnědlé barvy. Do té se následně nasype káva, zásadně od oka bez měření a vážení, a nechá se převařit (někteří už nechají v této fázi kafe pouze odstát). Aby se usadil „lógr“ neboli namletý kávový prášek (tak jak to znáte z českého turka, kdy po jistém čase namletá káva klesne ke dnu), nechá se nádoba s kávou odstát nebo se na její přefiltrování použije bavlněná „ponožka“ (viz obrázek). A může se podávat!
fotka
Recept je tak rozmanitý jako zvyklosti v různých rodinách, ale v zásadě se setkávám spíše se slabší kávou, která má však velký podíl panely. Možná i proto není její účinek považován za až tak silný a mohou ji pít i děti :)
Když se v České republice před pár lety začala šířit „kávová osvěta“ a začalo se také více diskutovat o účincích kávy na lidské zdraví a souvislostech přípravy s obsahem kofeinu. Lidé začali být více informovaní o tom, že čím déle nechají kávu „usedět“ tím více kofeinu a pro tělo méně stravitelných acidických látek se do nápoje vyplaví. (Přečtěte si starší články na Kávových Listech o turecké kávě) Tak si představte, co jsem si asi mohla myslet, když jsem hned v několika kolumbijských rodinách viděla na sporáku stejnou konvici s nepřefiltrovanou kávou ještě další den. Stačí ji přece jen přihřát a máme kafe na ráno... :-o
Když vám nabídnou „tinto“
To by bylo k tradičnímu „tintu“. Samozřejmě, pokud si ho dáváte v restauraci, kavárně nebo na hotelu, můžete si požádat o „tinto sin azúcar“ (bez cukru). Jen jsem vás chtěla upozornit, že je mnohem častější, že se pije káva silně slazená. Je lepší předcházet překvapení, jakého se dostalo první dny mně, kdy jsem nestačila včas zareagovat a pak nevěděla co s šálkem přeslazeného nápoje dělat.
Ne vždy se káva připravuje na bázi agua panela, často se prostě jen přisladí obyčejným cukrem. Dále je také velmi běžné, až mě to překvapilo, že vám připraví rozpustnou kávu. Ovšem když vám ji nabízí, rozdíl v tom nikdo nedělá. Pokud vám rozpustná káva tak jako mně opravdu nechutná, je lepší se předem zeptat jak kávu připravují ("Není to Nescafé, že ne?") a to zejména v místech, jako jsou hotely nebo restaurace, kde na první pohled nevidíte žádný přístroj na přípravu kávy.
„Café“
Zejména po ránu, když si zajdete na snídani do pekárny na rohu, se vás mohou zeptat „café o tinto?“. Nenechte se zmást, „café“ tady neznamená káva jako taková, ale káva s mlékem. Podle mojí zkušenosti spíše mléko s kávou (nebo "káva v mléce", jak by zněl doslovný překlad celého názvu "café en leche"). Zkuste a uvidíte, záleží, jak moc vám chutnají mléčné nápoje. Můj otec si například po několika pokusech začal objednávat tinto s mlékem navíc, aby si mohl sám poměr regulovat.
Ode všeho něco
To by bylo k tradicím. A také asi k tomu, jak vidí pití kávy běžní Kolumbijci. Nenechte se zmást, jsou takoví, kteří kávu nepijí vůbec a ještě je nevyhostili - asi tak, jako existují Češi, kterým moc nechutná pivo. V pěstitelských oblastech Kolumbie se kávou a její kulturou i přípravou žije více, v oblastech vzdálenějších pak méně. Co jsem ale za poslední tři, čtyři roky zaregistrovala je jednoznačně zvyšující se počet malých kaváren a pražíren nabízejících speciální kávy a šířících povědomí o všech chuťových možnostech, které káva nabízí. Takže již ve spoustě měst, a to nejen těch velkých, narazíte na zajímavé podniky, místní pražírny a kavárny pyšnící se regionálními produkty. Kvalita je různá, ale pro mě je důležitější snaha o obrození povědomí o důležitosti kávy jako národního produktu a ukázka její rozmanitosti.
Všem vám přeji, abyste se do Kolumbie jednou podívali. Je to země, která vás vezme za srdce a to nejen svoji kávou.
Proč nám můžete věřit?
