Články o kávě

DIRECT TRADE A NÁZORY ODBORNÍKŮ

Direct trade neboli přímý nákup znamená, že si pražič kupuje zelenou kávu přímo u farmáře. Nebo je to jinak? Zeptala jsem se profesionálů z Brazílie, Kolumbie, Indie i Kostariky, co si o direct tradu a jeho dopadech myslí.

„Zeptejte se 10 lidí ze světa kávy, co znamená direct trade a dostanete 10 různých odpovědí. Poslechněte si názory pražičů u jednoho stolu a odejdete ještě více nejistí o odpovědi, než jste přišli. Procházejte si diskuzní fóra a zjistíte nejen, že každý člověk má na direct trade jiný názor, ale že se tyto názory neustále mění." (Direct trade: going straight to source) Tak nějak to v dnešním světě výběrové kávy vypadá s pojmem direct trade. A podobně mnohoznačné by asi byly pokusy o definici jeho dopadů.

Obecně se ale dá říct, že direct trade neboli přímý obchod je situace, kdy jsou suroviny nakupovány přímo u zdroje. U kávy to pak v ideálním případě znamená, že pražírna nakupuje zelenou kávu přímo u farmáře, což se ale v realitě stává málokdy. Mnohoznačné mohou být i dopady, které takovýto druh obchodu má a to jak na farmáře, tak vlastně i na pražírny. „Stejně jako je to s řadou dalších témat ve světě výběrové kávy, direct trade není jednoznačně ani dobrý ani špatný. Je komplikovaný, vždy zahrnuje potenciál měnit životy producentů, pražičů, prodejců i spotřebitelů."

direct trade

K celému tématu mě nasměroval rozhovor s panem Ivanem Čumíčkem, pražičem z Ikona Coffee, kdy jsme na Barista cupu v Ostravě diskutovali o skutečných dopadech kávy obchodované takto napřímo. Pohybuji se na plantážích a měla jsem to štěstí potkat řadu profesionálů, kteří s kávou pracují celý život. Nějaký názor na obchodní vztahy vybudované pomocí direct tradu sice mám, ale netroufám si jej dát jako obecně platnou odpověď. Není však nic snazšího, než se zeptat odborníků, a tak vám přináším jejich názory. 

Má direct trade skutečně nějaký dopad na farmáře? Je tato forma obchodu důležitá? Jak ovlivňuje jejich životy?

Sunalini Menon, je často nazývána první dámou indické kávy, je „ombudsmankou“ výběrové kávy v Indii, národní i mezinárodní rozhodčí na kávových soutěžích, držitelkou certifikátů Q a R Grader a jedna z vedoucích producentů a exportérů indické kávy. S kávou pracuje již přes 40 let.

„V případě Indie máme zkušenost, že malí farmáři nejsou v pozici, kdy by sami mohli realizovat direct trade, protože množství kávy, kterou vyprodukují, je velice malé a oni nejsou schopni koordinovat logistiku přímého prodeje. Dnes už se ale začínají objevovat malí farmáři, kteří se spojují a snaží se prodat svou úrodu společně, takže doprava těchto malých lotů je snazší. Obecně se dá říct, že střední a velcí farmáři dnes už začínají objevovat, že direct trade je pro ně výhodnější vzhledem k tomu, že vědí, že se jejich káva dostane do konkrétní destinace a oni tak dostanou zaplaceno za konkrétní produkt. Ví také, jak je jejich káva využita a to nejdůležitější je, že jsou schopni navázat osobní vztahy. Jsou schopni zjistit, jaké jsou požadavky trhu na kvalitu jejich výrobku a mohou tak provést potřebné opravné kroky, aby se do budoucna kvalita jejich produktu zlepšila."

direct trade 3

Grace Mena, členka představenstva Kávového institutu Kostariky (ICAFE), zakládající členka SCACR (Asociace pro výběrovou kávu Kostariky), žena, která stála v čele neziskové organizace IWCA (Mezinárodní organizace žen v kávovém průmyslu) a také zakladatelka a prezidentka úspěšné společnosti Deli Café.

„Pokud se bavíme o pražírnách dostatečně velkých na to, aby byly schopny koupit kávu vyprodukovanou a zpracovanou přímo na farmě, pak ano, to by skutečně byl direct trade. Ale ve většině případů kupují pražiči pouze několik pytlů a potřebují exportéra, aby dal dohromady celý náklad a importéra, aby nákup kávy financoval. Takže je těžké najít skutečné vztahy na bázi přímého obchodu. Většina káv se prodává jako relationship coffees, kde se pražič setká s farmářem, vybere si pro sebe kávu, ale nechá zbytek obchodu na někom jiném. Direct trade přináší farmáři výhodu v podobě kontroly nad celou operací: od semínka až po šálek kávy a nemusí platit nikomu za další služby. Forma direct tradu ve skutečnosti není tak častá a to zejména kvůli nákladům na financování."

Marianella Jost, v současné době je majitelkou farmy Café con Amor v Kostarice, na které se svým manželem pěstují vysoce kvalitní arabiku.

„Přímý obchod má určitě na farmáře vliv. Direct trade je ale bohužel příliš obecný termín, často bývá mnohými v řetězci od semínka po šálek kávy zneužit. Pokud zákazník kupuje kávu z pytle, který má nápis Direct trade bez dalšího zkoumání, může i nemusí svým jednáním ovlivňovat život farmářů. Ve většině případů je v kávovém řetězci celá řada hráčů. Pokud například farmář prodá svou kávu místnímu nebo mezinárodnímu kupci, ať už se jedná o družstvo, nějakou společnost, vývozce nebo dovozce a tato strana se potom stará o marketing a prodej na další úrovni, je jasné, že takováto transakce už se dále nemůže nazývat direct trade."

Direct trade 4

„V ideálním světě bychom kupovali produkty přímo u zdroje. Hnutí „Buy local“ (kupujte z místních zdrojů) je dobrým příkladem naší touhy podporovat přímo farmáře a ne prostředníky nebo velké korporace. Bohužel je ale globalizace pro mnohé stále nedostupným snem a jedním z nejlepších příkladů této tvrdé reality je právě farmaření. Osobně si myslím, že Generace Y (Millennials) klade mnohem větší důraz na původ a na udržitelnost této planety."

„To si pište, že je důležité kupovat formou direct trade! Chce to ale chytrého zákazníka, který bude trochu zkoumat, co se za označením skrývá a jestli opravdu pražič nakupuje přímo u zdroje nebo jestli pouze objednává z druhé ruky od prodejce, který nabízí krásné pytle s nápisem direct trade, Fair Trade a s celou řadou dalších zavádějících označení. Chce to uvědomělého kupujícího, aby se dostal za tato označení a ptal se, odkud jejich káva skutečně pochází. Pražírny, které jsou v přímém spojení s farmáři, nabízejí férovou cenu a to pak vyvíjí větší tlak na transparentnost u ostatních exportérů a importérů. Tyto pražírny potom opravdu mění životy farmářů, setkávám se s tím každý den. To podstatné je, že aby se uskutečnil skutečný obchod formou direct trade, vyžaduje to velké úsilí. Dobrá zpráva ale je, že si to žádá stále více zákazníků a proto se o tento způsob obchodu snaží stále více pražíren a pozitivní dopad direct tradu se zvětšuje."

Marcos Croce, je spolu se svou rodinou vlastníkem brazilské farmy Fazenda Ambiental Fortaleza (FAF), úspěšným podnikatelem a jedním z nejvýznamnějších exportérů výběrové kávy z Brazílie. Projekt FAF a Bob-o-link Coffee je úspěšným příkladem udržitelného a ekologického pěstování kávy nejen v Brazílii.

„Věříme, že výběrová káva JE o direct tradu. Výběrová káva není jen o vnitřní kvalitě kávy – je na čase přemýšlet nad CELKOVOU kvalitou: vody, půdy, různorodosti, zdraví, vzdělání, udržitelnosti, trvalosti – „Zemědělství pro dnešek a zemědělství pro zítřek“. Potřebujeme najít cestu, jak podpořit a ocenit dobré farmáře! Naši partneři z pražíren potřebují vědět, navštívit a být součástí v rozvoji našich káv a našich partnerských farem. Musí pozvat své zákazníky, aby se stali součástí procesu. Jedině direct trade nám umožní říci celý příběh. Lidé, kteří navštěvují kvalitní kavárny, chtějí vědět, odkud jejich kávy pochází a byli by ochotni zaplatit více, pokud by měli pocit, že mohou pomoci. Konec konců jeden dolar za kávu navíc to znamená tisíc dolarů navíc pro farmáře za pytel kávy! Být farmářem je velmi těžké... ale pokud by farmáři mohli předvídat budoucnost, zlepšili by své metody a jejich děti by zůstali na farmách."

„Náš projekt Bobolink Coffee povzbuzuje naše partnerské farmáře v ochraně vodních zdrojů, v tvorbě zelených koridorů pro volně žijící živočichy, v přechodu k zelenému hnojení a aby na své farmy a do svých životů vnesli větší rozmanitost. Partneři projektu Bobolink Coffee vytváří vodní nádrže s čistou vodou, aby ji poskytli svým sousedům a dalším generacím. Zlepšují kvalitu své kávy, půdy a svých životů. Naši partneři direct tradu jsou přímo zahrnuti do tohoto procesu a pokroku našich partnerských farmářů. Je velkou odměnou zažít pokrok našich projektů a zlepšení životů našich partnerských farmářů. To vše je díky lidem ze světa výběrové kávy, kteří za tím vším stojí a podporují výběrovou kávu a s tím spojený styl života a styl obchodování."

direct trade 5

Mauricio Romero, barista s více než desetiletou zkušeností, v posledních letech pracoval pro známou kolumbijskou značku Azahar. Loni vyhrál národní soutěž baristů a v letošním roce reprezentoval Kolumbii na světovém šampionátu v Dublinu. Letos otevírá Mauricio v Bogotě vlastní kavárnu. 

„Myslím si, že v této chvíli existuje opravdu málo firem, které obchodují formou direct trade. Naši producenti ještě ani netuší, jak důležitá je jejich káva a co se s ní dělá. Vychovali nás k tomu, abychom pěstovali na kvantitu. Myslím, že tato nová vlna kávové kultury, která se v Kolumbii, mé zemi, v tuto chvíli šíří se všemi těmi kavárnami s výběrovou kávou, s firmami, které jsou mnohem transparentnější v tom, jak své obchody provádějí, vede k tomu, že také producenti začínají otvírat svou mysl, poslouchají a zjišťují informace, experimentují s různými možnostmi. Cílem samozřejmě je, aby byla naše káva různorodá a abychom mohli naší zemi nabídnout kávovou kulturu a výsledný produkt té nejvyšší kvality."

Gonzalo Mancilla Diaz, farmář, pražič i barista, kávový znalec, host Týdne kávy 2014. Jeho firma San Fernando Coffee and Farm se zabývá pěstováním výběrové kávy, jejím exportem, ale i pražením a prodejem na domácím trhu. Gonzalo je také agrotechnickým poradcem na řadě farem po celé Kolumbii, pořádá školení a přednáší na univerzitě.

„Podle toho, co jsem viděl během své krátké zkušenosti, si myslím, že pěstitel kávy má z obchodu formou direct trade vždy celou řadu výhod společně se svými spolupracovníky. Pokud si je kupující vědom původu a kvality kupované kávy a nákladů, které jsou spojené s jejím pěstováním a které se stát od státu podstatně liší, je ochoten je za výběrovou kávu zaplatit jeji vyšší hodnotu. Nejčastější náklady spojené s pěstováním kávy se odvíjejí od ceny vstupních surovin, ceny ropy, dolaru, dopravy, ceny lidské práce a kolik lidí se na farmě musí zaměstnat. Důležitou roli hrají také faktory jako geografie (jak strmé a přístupné jsou plantáže) a samotné procesy sběru. Je nutné si uvědomit, že výběrová káva je mnohem náročnější na lidskou práci a to nejen z důvodu ručního sběru, ale také následných opakovaných procesech třídění. Oproti tomu káva zpracována mechanicky má podstatně nižší výrobní náklady.

direct trade 6

„Aby direct trade fungoval a pozitivně a spravedlivě přetvářel kávové regiony, musí se farmář zavázat platit svým pracovníkům spravedlivou odměnu. Kupující může tuto situaci kontrolovat při návštěvách na plantážích a přesvědčit se o tom, jak žijí tamější komunity, které na plantážích pracují a ověřit si, že majitel farmy není jediným příjemcem plateb."

„Jedna z nejdůležitějších věcí je u direct trade to, že pěstitel přímo ručí za svůj produkt kupujícímu. To umožní kupujícímu, aby se přímo zapojil do procesu pěstování a aby podle svých požadavků projednal možnosti zlepšení. Příklad: kupující řekne pěstiteli, aby začal pěstovat určitou odrůdu nebo aby zajistil při pěstování určité podmínky, a zaváže se ke koupi smluveného množství a kvality. Jedná se vlastně o strategickou alianci, která umožní růst obou stran najednou."

„U direct tradu s výběrovou kávou je kíčovým faktorem to, že kupující bude vždy mít jistou exkluzivitu na celou nebo určitou část produkce daného farmáře. Lišit se potom mohou finální objemy transakce podle možností kupujícího nebo podle úrody na farmě. Pražírna si tak může pomocí direct tradu zajistit svou surovinu a to dokonce ještě před sklizní a zabránit tak tomu, že ji odkoupí někdo jiný. Je důležité sledovat vývoj na trhu, který již dnes vykazuje rostoucí tendenci ve spotřebě výběrové kávy Proto je pro pražírnu důležité zajistit si kvalitní surovinu, která může znatelně přispět k její konkurenční výhodě."

„Z vlastní zkušenosti někoho, kdo se nedávno také zapojil do exportu, můžu pouze říct, že direct trade má snad jediný negativní aspekt. Náklady na mezinárodní přepravu a jiné administrativní náklady prudce zvyšují cenu produktu. Což ale na druhou stranu může být kompenzováno odstraněním prostředníků z obchodního řetězce. Samozřejmě myšlenka je taková, že producent je přímo ve spojení s pražičem. V takovém případě je producent vývozcem a pražírna dovozcem zboží."

direct trade

Proč nám můžete věřit?

Podobné články

Diskuze (0)

Máš dotaz? Nebo bys jen rád/a vyjádřil/a svůj názor? Pošli nám komentář.