V Indii se káva skoro vůbec nepije, pije se chai (nápoj připravený z černého čaje, koření a mléka) a to i přesto, že Indie je zemí, kde se káva pěstuje. V celém hlavním městě, Novém Dillí, najdete jen jednu jedinou pražírnu výběrové kávy, která pracuje výhradně s indickou arabikou. A kvalita? Vynikající.
Díky cestování se občas dostaneme do situací, kdy děláme něco, co bychom si jinak nedovedli představit. Já jsem při svém putování Indií začala zase pít instantní kafe, protože dostat se k něčemu jinému bylo první týdny skoro nemožné. Jednou za týden mi bylo milé i to „rozpustné Nesko“ jako připomínka starého kontinentu. Nechtěla jsem ale věřit tomu, že by se v Novém Dillí, hlavním městě tak veliké země, opravdu nenašla žádná lepší káva, a to mě dohnalo k usilovnému pátrání. Blue Tokai Coffee Rosaters jsem našla přes internet a po prohlédnutí jejich stránek se mi rozbušilo srdce (nevymýšlím si, možná si v tu chvíli moje tělo už představovalo svoji dávku kofeinu), protože to vypadalo jako trefa do černého.
V přelidněném a zmateném Dillí je pražírna a kavárna Blue Tokai velice dobře umístěná. Najdete ji asi 5 minut pěšky od stanice metra Saket mimo hektické centrum města. Zhruba od poloviny cesty, kdy je potřeba odbočit z hlavní silnice do úzkých uliček, už vás navádí cedule, takže se neztratíte. Ukazatele vás dovedou do jakéhosi zadního traktu k budově kavárny a pražírny. Vnitřní prostory jsou klimatizované, takže se nemusíte bát, i v horkém létě si na kávičce pochutnáte. Hned po vstupu je zřejmé, že kavárna plní zejména funkci kontaktního místa pro zákazníky, kam si mohou jít kávu ochutnat a koupit si ji domů. Větší část prostoru zabírá pražírna, kancelář a sklady kávy. Návštěvníci však mají možnost sledovat za prosklenými okny vše, co se v těchto funkčních prostorách odehrává. Velice příjemný koncept, kdy jsou věci od sebe odděleny, ale vlastně ne tak docela - když popíjíte svoji kávu, vidíte přesně, kde se praží a kdo vám ji praží, ale navzájem se nerušíte.
A pak už jsem začala vyzvídat, jak to teda s Blue Tokai všechno je. Jaký je jejich koncept, jaká je situace s kávou v Indii, jaké mají problémy a cíle. Prostě všechno, co vás napadne, když se najednou dostanete do míst, kde vám skutečně rozumí. Nejdříve jsem vyzpovídala jejich baristu, potom se mě ujal hlavní pražič a nakonec jsem měla nesmírné štěstí, že po obědě dorazil i sám pan majitel a na chvilku si se mnou sedl.
Majitel toho kouzelného místa se jmenuje Matt. Má sice indickou krev, ale vyrostl ve Státech a až poté se cestou osudu vrátil zase zpátky do Indie a usadil se tam. Pražírnu založil protože hledal změnu ve své kariéře a s pražením kávy experimentoval už v USA. Proč ne, když má surovinu přímo na místě, napadlo mě. Ale překvapil mě svojí reakcí. Prý nebylo a není vůbec jednoduché pracovat s indickými farmáři a přesvědčit je, ať mu zelenou kávu prodají. Celé roky byli zvyklí prodávat kvalitnější kávu jen do zahraničí a nevěří, že doma to s ní někdo může myslet vážně a docenit ji. Opět komplikovaná situace v pěstitelské zemi, tentokrát ale trochu jinak než jak ji třeba znám z Latinské Ameriky. To mě překvapilo. Ale Matt si jde za svým a tak podle sezóny a úrody nabízí arabiku z osmi regionů Indie a každým rokem se snaží rozšiřovat nabídku a zlepšovat vztahy s farmáři, více je zapojovat do procesu kontroly kvality a otevírat s nimi prostor k dialogu.
Kromě toho se snaží vychovat kávové spotřebitele a naučit je oceňovat a vyhledávat kvalitní kávu. Určitě není jediným v zemi, ale bavíme-li se o několika miliardové Indii, situace je tady na trhu s výběrovou kávou ještě složitější než třeba v Kolumbii. To dokazuje i jeho odpověď na otázku kolik dalších pražíren nebo aspoň kaváren s výběrovkou v Dillí existuje. Jsou jediní. Prý je ještě jedna, ale ta funguje pouze s dovezenou kávou (Prosím?? V pěstitelské zemi a raději si zelenou kávu přivezou ze zahraničí? Něco je tady opravdu špatně..). A kaváren je pomálu, jeho zákazníci jsou většinou jednotlivci, co nakupují přes internet nebo provozovny jako hotely, restaurace apod. I proto zatím nabízí spíše medium roast a silnější pražení na espresso. Ale najde se pro každého něco, já jsem si na začátek dala jedno lehčí pražení (region si bohužel nepamatuju, měl nějaké složité jméno) na filtru a úplně jsem se jím nechala unést. Indická arabika!!! Byla výborná. Úplně jiná než latinskoamerické, jemnější, s plnějším tělem, ale vyvážená i v kyselosti a cukrech, výborně upražená. A kořeněná. Nevím, jestli už jsem po těch třech týdnech byla nasáklá indickým kořením anebo ty lehké tóny kardamomu a pravého kmínu nebo čehosi opravdu v té kávě byly! Spolu s ovocným nádechem po žlutých melounech... Moje první setkání s indickou výběrovou arabikou dopadlo výborně, moc mi chutnala!
Podle toho, co jsem vypozorovala je kavárna oblíbená zejména mezi zahraničními návštěvníky. Na svoji kávičku si sem za těch pár hodin došla řada cizinců a mnozí vypadali, že to pro ně nebylo poprvé. Blue Tokai si postupně získává svou klientelu, kromě kvalitní kávy a vstřícného servisu je také jedním z mála míst, která jsem zatím viděla, kam si v Dillí můžete zajít sednout s počítačem a chvíli nerušeně pracovat. A protože jsem čekala na Matta, udělala jsem si po obědě radost v podobě cappuccina a čokoládového dortíku. Cappuccino bylo z jiné kávy, než tu, co jsem ochutnala dopoledne na filtru. Trochu silněji pražená, v kombinaci s perfektně našlehaným mlékem geniální zážitek chutí. Rozplývala jsem se... Přes Dillí ještě pojedu a určitě se do Blue Tokai zastavím. Popovídat, posedět a potěšit se dobrou kávou. A všem, kteří máte v Indii přes Dillí cestu, to doporučuji.
Blue Tokai Coffee Roasters: Khasra 258, Lane 3, Marg Saidulajab, Zen Mobile Head office, Westend Marg, Saiyad ul Ajaib, Sainik Farm, New Delhi, Delhi 110030