Káva. Většinou tím myslíme nápoj připravený louhováním pomletých pražených kávových zrn v horké vodě. Někdy za pomoci tlaku (espresso) a někdy se prostě zalije (např. filtrovaná káva), způsobů je samozřejmě více. Ale co to vlastně káva je? Kde a jak se pěstuje? To se dozvíte na následujících řádcích.
Kávovník je rostlina, věčně zelený keř nebo stromek, pěstovaný ve velkém množství různorodých geografických poloh. Růst rostliny, její plození a výslednou chuť v šálku ovlivňuje mnoho okolností, včetně zeměpisné šířky, nadmořské výšky, teploty, množství srážek a slunečního světla, vlastností půdy a systému šlechtění.
Kde se pěstuje kávovník
Producentské země se nachází v “kávovém pásu“, což je pás mezi obratníky raka a kozoroha. Jsou to státy Střední a Jižní Ameriky, Karibiku, rovníkové Afriky a Madagaskaru, Indie a jihovýchodní Asie.
V mnoha tropických zemích můžeme najít plantáže kávy Arabika na horských svazích. Po velkou část roku jsou tyto oblasti zahaleny chladným pláštěm z mraků. Horské nebo chcete-li mračné lesy zachycují okolní vlhkost a vrací ji zpět do půdy spolu s deštěm. Fungují tak jako přírodní houby tropických horských regionů. Obecně se tyto lesy vyskytují ve výškách 1000 až 3500 m n. m.
Kávě Arabika nejlépe prospívá nadmořská výška 800 až 2000 metrů, mimořádně se pěstuje i výše, jako například v Etiopii (2800 m n. m.). Když se posuneme dále od rovníku, zjistíme, že Arabika roste v menších nadmořských výškách. Může to být jen ve 100 m n. m., jak je tomu na některých místech v Brazílii nebo na několika Karibských ostrovech. Káva Robusta roste kdekoliv mezi 0 až 900 m n. m., mimořádně se vyskytuje i ve 2500 m n. m., jak se tomu děje v Ugandě. Teploty mezi 15 a 24 stupni Celsia jsou ideální pro růst Arabiky, kdežto Robustě se daří v rozmezí teplot 24 až 30 stupňů Celsia.
Různé způsoby pěstování
Podle odhadů jen 20 procent z celkového světového výnosu pochází z velkých plantáží, zbytek produkují malopěstitelé. Velikost plantáží se během času měnila. V 19. století se pěstování kávy soustředilo na plantážích větších než 500 hektarů. Ty se postupně rozdrobily a káva je dnes zdrojem příjmů pro asi 10 milionů venkovských farmářských rodin po celém světě, které pěstují svou kávu na plantážích ne větších než 5 hektarů.
Kromě rozdělení na malé a velké vlastníky a na tradičně a více technicky řízené farmy je možné pěstování kávy rozlišit podle využití nebo absence stínících stromů na plantáži. Přítomnost stínících stromů zmírňuje rozdíly teplot mezi dnem a nocí, ochraňuje před mrazy a větrem, snižuje růst plevelů a předchází půdní erozi. Stínící stromy zároveň obohacují půdu o organické látky a minerály.
Na slunných plantážích, které produkují nejvyšší výnos z hektaru, je kávovník bez jakékoli ochrany vyšších stromů a je přímo vystaven paprskům slunce. Proces fotosyntézy v rostlině je vysoce intenzivní a vyžaduje větší množství umělých hnojiv. Je zde nižší množství biomasy a živin, výrazně menší biologická rozmanitost a mikroklimatická rovnováha.
Co je to kávové zrno
Plod kávovníku je peckovice, která obvykle obsahuje dvě semena (zrna). Někdy se vytvoří jedno kulaté zrno, známé jako perlová káva. Zrno je pokryto několika vrstvami. Vniřtní vrstvu tvoří tenká stříbřitá blanka neboli “silver skin“. Ta je na povrchu obepnuta “pergamenem“, což je tenká dřevnatá skořápka potažená rostlinným slizem. Vnější obal je dužina s velkým obsahem cukru, která je uzavřena červenou nebo žlutou slupkou.
A co dodat na závěr? Káva je ovoce, proto by měl připravený šálek kávy chutnat po ovoci, tedy sladkokysele. Nežádoucí jsou dřevité a zemité chuti, výrazná hořkost nebo v horších případech trpkost. Pro lahodnou ovocnou chuť vyzkoušejte jednodruhové, světle pražené, výběrové Arabiky z lokálních pražíren.
Proč nám můžete věřit?
